Bylany.com
Aktuálně
60. výročí bylanského výzkumu
Při příležitosti jubilea výzkumu započatého roku 1953 se uskutečnilo setkání pracovníků výzkumu v Bylanech a výzkumu Cuiry-lès-Chaudardes v dominikánském klášteře v Plzni v rámci 19. konference EAA. Účastníky pozval bratr Vojtěch Soudský podpřevor kláštera.
Pozvánka na výstavu v Kolíně
Nová netradiční výstava v Dvořákově muzeu Kolínska v pravěku (Brandlova 35) seznamuje veřejnost s nejzajímavějšími nálezy uskutečněnými při záchranném archeologickém výzkumu při obchvatu Kolína v letech 2008-2010, který realizoval Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. Na ploše 40 ha bylo odkryto téměř 7000 objektů z nejrůznějších období posledních téměř 8 tisíciletí. Expozice představuje i řadu situačních fotografií ze samotného průběhu výzkumu. Výstavu doplňuje i knižní katalog.
Quo vadis, Bylany?
"Bylanský" team byl pozván na konferenci Quo vadis? Long-term research projects in European Archaeology, aby představil dosavadní vývoj výzkumu, jeho současnou podobu a výhledy do budoucnosti. Neolitická lokalita v Bylanech u Kutné Hory a její výsledky stále v evropské archeologii rezonují a ve srovnání s dalšími dlouhodobými projekty (např. Ertebølle, Stonehenge, švýcarské a německé nákolní osady, Hallstatt, Biskupin, Bibracte, Manching, Carnuntum, Mikulčice, Birka, Hedeby..) ukazují, že mají své místo a další badatelský potenciál, a v přístupech současných digitálních technologií zdaleka nazaostávají za evropským vývojem v archeologii.
Nové publikace:
Vyšlo nové číslo recenzovaného časopisu Živá archeologie 11. Tentokrát je tematicky věnováno 90. výročí založení Archeologického ústavu v Praze. Jednotlivé příspěvky odráží průřez současnou činností jejích badatelů a přibližují širší veřejnosti nové poznatky oboru i jeho vývoj v minulosti.
Petr Květina (ed.): Jiná archeologie. Dějiny a současnost 3, 2011, 28-43.
Archeologie, kterou představuje tematické číslo Dějiny a současnosti, se liší od obvykle médii prezentovaných vykopávek a exkluzivních nálezů. Každý text zde využívá jiný typ struktur lidské kultury: setkáme se se symbolickým systémem skalního umění a pohřebních rituálů, sociální identitou archaických společností, podstatou vzniku i zániku raných států, příčinou základních technologických proměn a specifikou studia ozbrojených konfliktů u předhistorických populací. Jedno mají příspěvky tohoto svazku společné: vnímají popisované populace jako fundamentálně odlišné od naší vlastní kultury. Nejsou to jen nástroje, zbraně a domy, které vytvářejí tuto rozdílnost, ale především jsou to kognitivní, behaviorální i obecné kulturní vzorce samotných lidí. Alespoň pro těch několik okamžiků vítejte ve světě „těch druhých“!
Pavlů, Ivan: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Activities on a Neolithic Site of Bylany. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2010, 200 s. s obr., česky, anglicky. ISBN: 978-80-87365-29-8.
Dostupná i na CD, česky a německy.
Objednávky přes e-mail: knihovna
arup.cas.cz
Otevření krypty kostnice v Sedlci
Předpokládanou příčinou náklonu Kostnice a statického narušení se stala její barokní krypta o velikosti 8x8m. K jejímu otevření došlo dne 26.1. 2011. Průzkum však žádné podobné slabiny neodhalil. Při této příležitosti probíhá v kryptě i stavebně-historický a archeologický průzkum. Ostatky 14 měštanů, kteří sem měli být pohřbeni na počátku 18. století, byly prakticky stráveny. Tudíž nebylo co antropologicky zkoumat. Dochovaly se jen části rakví, jejich kování, či oděvů.
Výzkumy v Kutné Hoře v roce 2010
V rámci záchranného archeologického výzkumu při zádlažbě historického centra města došlo v prostoru mezi Vlašským dvorem a kostelem sv. Jakuba k odkrytí pozůstatků doposud neznámé zástavby (suterénů 4x6m), patrně hospodářského zázemí kutnohorské mincovny. Jedná se o mimořádně cenný nález středověké architektury z období počátků města. Movitý inventář tvořila keramika (kuchyňská i technologická), množství kadlubů - kamenných kovoliteckých forem a zejména unikátní nález gotického náhrobku s reliéfním zobrazením mladého muže, který je zároveň nejstarší kutnohorskou ikonografickou památkou z první čtvrtiny 14. století.
Další etapa archeologického výzkumu při zádlažbě proběhla v okolí chrámu sv. Barbory. Při jižní stěně bylo položeno několik sond, jejichž cílem bylo zmapovat mocnost a stav pozdně středověkého pohřebiště, které zde fungovalo, jak víme z písemných pramenů, od počátku 15. do poloviny 17. století. Jelikož se ukázalo, že se hroby nachází v hlubších vrstvách, byla celá situace detailně zdokumentována, a po antropologické analýze in situ byly ponechány na svém místě. Kromě lidských pozůstatků se nalezly i drobné předměty denní potřeby (bronzové špendlíky, hřeby) i zbytky rakví či oděvních součástí.
K odkrytí základů hradební zdi došlo taktéž při záchranném archeologickém výzkumu probíhajícím současně se zádlažbou v Barborské ulici.
V areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci byla objevena zatím neznámá ohradní zeď pravděpodobně z období jeho vrcholného rozkvětu. Nález byl uskutečněn při záchranném výzkumu, který si vyžádalo rozšíření současné tabákové výroby. Kromě tohoto významného dokladu vymezení a oddělení kláštera od okolí byly odkryty i starší sídlištní situace (zásobní jámy) ze středohradištního období (8.-9. století). Ještě starší jsou pak relikty z období zemědělského pravěku, které svědčí o intenzívním osídlení prostoru v minulosti.
Drobovice - komenda řádu německých rytířů
Během záchranného archeologického výzkumu při stavbě kanalizace byly objeveny v centru intravilánu obce základy kláštera rytířského řádu z druhé poloviny 13. století. Spolu s cisterciáckým klášterem v Sedlci patřil k významným stavbám tohoto typu v našem regionu. Ležel na Haberské stezce spojující středověké Čechy s Moravou. Z písemných pramenů víme, že klášter vznikl kolem roku 1242, kdy šlechtic Jan z Polné daroval řádu své pozemky. Řád zde působil přibližně jedno a půl století, kdy byl jeho majetek zabaven králem Václavem IV. Během husitských válek klášter opustili poslední mniši, pak jen již chátral a zcela zanikl.
Ukončení záchranného výzkumu na obchvatu Kolína
Archeologický výzkum na ploše 40 ha a v délce 8 km probíhal dvě sezóny - od dubna 2008 do konce října 2009, investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic Praha. Trasa silničního obchvatu Kolína na labském levobřeží prochází z archeologického hlediska jednou z nejfrekventovanějších oblastí České kotliny. Archeologické situace byly zachyceny téměř v celé trase obchvatu, s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od Kolína. Výsledky terénního výzkumu potvrdily předpoklady z první etapy rešerší a povrchových průzkumů v počtu a lokalizaci nalezišť, překonaly je však v intenzitě využívání predikovaných poloh.
Všechny zkoumané areály, rozdělené pracovně do deseti zón , byly využívány opakovaně v průběhu pravěku, některé i v raném středověku, a tomu odpovídá i značná hustota archeologických objektů (sedmi tisíc). Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů, z nichž dva náleží k největším v Evropě. Dále byla zkoumána sídliště z neolitu, staršího i středního eneolitu, starší, mladší i pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Zachycené pohřební komponenty jsou datovány do neolitu, eneolitu, starší doby bronzové, starší i mladší doby železné a raného středověku.
- Neobvyklé koncentraci čtyř rondelů (červeně) odpovídá i intenzivní neolitické osídlení. Komponenty kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury byly zjištěny celkem v šesti zónách na osmikilometrovém řezu krajinou.
Rondel 1 je tvořen čtyřmi koncentrickými příkopy, vnější o průměru 210 m, vnitřní o průměru 140 m. Stavba vnějšího příkopu nebyla dokončena. Zachyceny byly dvě brány tvořené vně vybíhajícími příkopy , S brána byla archeologicky prozkoumána, J je dokumentována geofyzikou. Na základě materiálu ze zásypu je datován do mladšího neolitu (mladší stupeň kultury s vypíchanou keramikou).
Rondel 2 formuje jednoduchý hrotitý příkop ve tvaru nepravidelného kruhu (75 x 85 m). V jeho vnitřním prostoru podél obvodu příkopu byl zachycen palisádový žlábek. Byly prozkoumány tři jeho brány (S, V a J) tvořené přerušením příkopu a vně lemované hrotitými koridory. Z brána je dokumentována geofyzikou. Datován je taktéž do období kultury s vypíchanou keramikou mladšího stupně.
Rondel 3 nalezený u Hlubokého Dolu je podobou i svou velikostí téměř shodný s rondelem 2. Výzkumem byla zdokumentována jeho J brána svou formou stejná jako u předchozího rondelu, S brána byla vymezena geofyzikálně. I tento rondel spadá do období mladšího neolitu.
Rondel 4 byl odhalen výzkumem v roce 2009, jedná se o jednopříkopový kruh o průměru 230 m. Spolu s Rondelem 1 se svou velikostí řadí k největším nejen u nás.
O funkci těchto staveb - rondelů - stále probíhají diskuse, přičemž většina badatelů se shoduje, že se jedná o sociokultovní objekty s mikroregionálním centrálním významem. Za poslední dvě dekády došlo k nebývalému nárůstu jejich počtu a to zejména díky letecké archeologii. V Čechách jich nyní evidujeme na dvě desítky.
- Na třech lokalitách je doloženo osídlení prvních zemědělců na našem území, tj. kultury s lineární keramikou, přičemž ve dvou případech již od fáze LnK Ic – LnK I/II. Obě tato sídliště jsou situována poblíž menších levobřežních přítoků Labe. Na jednom z nich se zachovaly s pozůstatky dvaceti dlouhých domů.
Výzkumy v Kutné Hoře 2009
Na podzim tohoto roku začal záchranný archeologický výzkum v lokalitě Třešňovka na severozápadním okraji města. Jedná se o prostor poměrně málo známého tzv. "andělského" pásma ze 14. - 16. století. Dosavadní výzkum na ploše zachytil polykulturní osídlení ze starší a mladší doby bronzové, především ale pozůstatky intenzívní důlní činnosti konkrétně několik desítek šachet a technologických objektů. Jedním z nejzajímavějších nálezů je objev mincí - "parvu" Václava II. z počátku 14. století a polského groše Zikmunda I. Starého z roku 1547.
V září 2009 proběhl záchranný archeologický výzkum v areálu firmy Philip Morris ČR, a.s., během kterého se podařilo zdokumentovat pozůstatky pravěkého a především středohradištního osídlení. Mezi nejzajímavější zjištění výzkumu ale patří identifikace původní obvodové zdi sedleckého kláštera z přelomu 13. a 14. století.
V druhé polovině května 2009 proběhl záchranný archeologický výzkum v místě nového kruhového objezdu U Krupičků (před Voršilským klášterem). Zachycena byla část hradební zdi korespondující s její nedalekou dochovanou částí a také stovky zlomků vrcholně středověké keramiky.
Zároveň byl zahájen záchranný archeologický výzkum vyvolaný záměrem nové zádlažby historického centra města.
Stavebními pracemi došlo k narušení doposud neevidovaného systému sklepních prostor s jednoduchou valenou klenbou v Radnické ulici. Na základě archeologického materiálu ze zásypů lze říci, že k zahrnutí sklepů došlo někdy v průběhu 16. století. Sklep je tedy o něco starší (patrně již z 15. století) a patří blíže neznámému nadzemnímu objektu.
Tiskové zprávy k výzkumu:
TEP 1.6. 2009 zde | TEP 8.6. 2009 zde | Obzory Kutnohorska 9.6. 2009 zde | Kutnohorský deník 15.6. 2009 zde | Kutnohorský deník 16.6. 2009 zde
Seminář Bylany
Dne 12. 5. 2009 se uskutečnilo další z pravidelných setkání „Neolitického semináře Bylany“ tentokrát na téma "Bavorské suroviny v českém neolitu" přednesené S. Krásnou a D. Stolzem .
Nástin koncepce neolitu pro 21. století
česká verze ke stažení zde (pdf format, 128 kB)
english version download (pdf format, 130 kB)
Případná diskuse a ohlasy na: pavlu@arup.cas.cz
2008
Seminář Bylany
Dne 30. 10. 2008 se uskutečnil „Neolitický seminář Bylany“ v podobě neformální diskuse o osobních zkušenostech z účasti na zahraničních i jiných výzkumech.
Dne 27. 5. 2008 proběhlo další setkání z cyklu „Neolitického semináře Bylany“ tentokrát s tématem "Sídliště kultury s vypíchanou keramikou". Referáty:
J. Řídký: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období
P. Brestovanský: Příšovice - industriální sídliště z období k. s vypíchanou keramikou
Nové publikace:
Pavlů, Ivan (ed.) – Zápotocká, Marie: Neolit. Archeologie pravěkých Čech 3. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., 2007, 118 s. s obr., česky. ISBN: 978-80-86124-71-1
