Home |  Aktuálně |  Personalia |  Bylany |  Výzkum |  Texty |  Univerzita

Bylany.com


Bylany - chronologie osídlení

Osídlení kulturou LBK v Bylanech zabírá interval 5350 - 4900 let a je tvořeno pozůstatky sídelního areálu v podobě kůlových půdorysů nadzemních staveb a jam. Během archeologického výzkumu byly odkryty tři navzájem nespojité plochy označené jako sektory A, B a F. Plošně největší je sektor A, který zahrnuje celkem 44 693 m2, sektor B zahrnuje 13 409 m2 a sektor F zabírá 11 878 m2. Následující tabulka ukazuje přehled počtu dochovaných půdorysů domů a archeologických objektů v jednotlivých sekcích.

počet dochovaných půdorysů domů a archeologických objektů v jednotlivých sekcích

Za základní prostorově-chronologickou jednotku je na sídlišti považován stavební komplex. Tvoří ho kůlový půdorys domu spolu s přilehlými jámami vyskytujícími se do vzdálenosti 5 m od předpokládaných stěn domu. Pětimetrová vzdálenost od předpokládaných stěn stavby byla vymezena empiricky na základě toho, že se tzv. stavební jámy nacházejí obvykle v této vzdálenosti od domu (Pavlů 1977, 13).

sídlištní chronologie

Osídlení z období kultury s lineární keramikou bylo rozděleno na 25 stavebních chronologických fází, a to na základě posloupnosti stavebních komplexů a vnitřní keramické chronologie sídliště (resp. chronologického uspořádání zde nalezených předmětů a objektů). Původní sídlištní fáze jsou umělými časovými úseky, jimž je připsána společná konstanta 20 let. Ta vytváří relativní měřítko času a představuje řádově jednu generaci obyvatel, v jejímž rámci docházelo obvykle k přestavbě domu. Tyto přestavby však nebyly vzájemně synchronizovány, takže absolutní počátek časově současných staveb není shodný.
Fáze slouží jako pravděpodobné zobrazení funkčních a v daném časovém horizontu chronologicky blízkých existujících sídelních jednotek. Pro detailní analýzu se tyto krátké chronologické úseky nehodí, protože nebyly vytvořeny s přihlédnutím k jiným než keramickým artefaktům. Pokud jsou do typo-chronologického třídění zahrnuty i další druhy artefaktů (mlýny, ŠI, BI, apod.), dojde k vytvoření řady 6 časových period (BYLIFE, 270). Ty zahrnují vždy několik fází a jsou výrazem lokální historie archeologických nálezů jako korelátů minulých událostí. V jednotlivých analytických vrstvách se tyto periody projevují shodným přerušováním určitého krátkodobého konsistentního vývoje, což bylo poprvé zjištěno na dynamice výskytu mlýnů. Následující tabulka zobrazuje vzájemnou korelaci mezi periodami a fázemi sídliště v Bylanech. Rovněž uvádí barevné odlišení jednotlivých period v plánech.

korelace absolutní a sídelní chronologie

 

 


© 2004-2005 Mgr. Petr Květina, Copyright | site by JanBartos.net | aktualizováno: 1 July, 2009