Home |  Aktuálně |  Personalia |  Bylany a Databáze|  Výzkum |  Texty |  Univerzita

Bylany.com >> Výzkum


Malín, okr. Kutná Hora


Historie

Mgr. Filip Velimský

Malínské hradiště se nalézá ve východní části středních Čech, na severovýchodním předměstí dnešního města Kutná Hora, na mírné terénní vyvýšenině protáhlého oválného tvaru, která vystupuje z okolní ploché nivy. Hradiště zaujímalo na vyvýšenině strategicky velmi výhodnou polohu, která mu umožňovala kontrolovat celou okolní rovinu, zejména pak ale nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské cesty (Velímský, T. 1985, 60-61; Charvátová – Valentová - Charvát 1985, 102-103).

Bylany.com - Výzkum - Malín

Slovanské osídlení lokality, máme poprvé doloženo v době středohradištní. V tomto období patrně již existovalo i hradiště, pro jehož existenci svědčí nález keramikou datovatelných fortifikačních prvků - příkopů zachycených archeologickými výzkumy na předpolí hradiště (Velímský, T. 1982; Vencl 1973) i nálezy středohradištní keramiky v kulturních vrstvách a objektech na akropoli hradiště (Lehečková 1970a; Velímský, T. 1982; Vencl 1960) a na pohřebištích v jeho zázemí (Lehečková 1970b; Velímský, T. 1982).

V mladohradištním období dostává Malín podobu regionálního správního a církevního centra. Archeologicky máme doloženo dobudování a zesílení fortifikace hradiště a rozšíření jeho hospodářského zázemí na východním a severním předpolí (Sláma 1986; Velímský, T. 1985). Na akropoli hradiště je v západní části vystavěn kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli, nejstarší sakrální památka v této části východních Čech (Benešovská-Fischerová 1986). Poblíž kostela se předpokládá s existencí residence správce hradiště a s objektem mincovny, ani jedna ze staveb ale nebyla doposud archeologicky doložena. Jediným dokladem mincovnictví na Malíně tak nadále zůstávají mince, stříbrné denáry ražené Slavníkovcem Soběslavem s opisem zdejší mincovny MALIN CIVITAS.

Bylany.com - Výzkum - Malín  Bylany.com - Výzkum - Malín

Dodnes nevyřešenou zůstává také otázka původu malínského mincovního stříbra. Starší z teorií, která pracuje s myšlenkou intenzivní těžby povrchových ložisek stříbra, již v průběhu druhé poloviny 10. století, se nepodařilo prokázat.

Bylany.com - Výzkum - Malín

Vzestup Malína ve druhé polovině 10. století byl spojen s expanzí českého státu za vlády Boleslavů, a byl s největší pravděpodobností vázán na zapojení hradiště do systému kontroly dálkového a domácího obchodu. Hradiště spravoval, snad přímo z pověření pražského knížete rod Slavníkovců, který kontroloval i další obdobné lokality v sousedství Malína (Čáslavský Hrádek, Kolín -Hánín) (Sláma 1986; Charvát 1994, 1995).

V momentě, kdy na konci 10. století dochází k přenesení obchodních tras mimo naše území, Malín rychle ztrácí na významu. Po vyvraždění Slavníkovců přechází hradiště do přímé správy Přemyslovců, kteří na něj dosazují vlastní správce.

V bouřlivých dobách 11. století Malín postupně ztrácí na významu, stává se hradištěm lokálního významu, které kontroluje pouze okolní zemědělské osídlení. Opevnění hradiště chátrá, zcela ale nezaniká, o čemž svědčí i první písemná zmínka o lokalitě uvedená v Kosmově kronice, která se váže k neúspěšnému tažení Bořivoje II. roku 1101 a o Malínu hovoří stále jakožto o oppidu. Zpráva je bohužel na dlouhou dobu posledním údajem, který o Malínu máme.

Hlavní centrum Přemyslovské správy v oblasti se v první polovině 12. století definitivně přesouvá do Čáslavi. Někdy v této době přechází Malín do feudální držby, konkrétně do vlastnictví velmože Miroslava, který ho, stejně jako i další okolní statky, držel jako výsluhu za své službu v hradské správě. Kolem roku 1142 se Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter. Jako jeho řeholníky si vybral do té doby v Čechách ještě neusazené mnichy cisterciáckého řádu, kterým přenechal většinu svého zboží v regionu. Donací přešel na cisterciácký klášter také Malín, konkrétně osada existující na místě staršího hradiště. Založení významné církevní instituce v těsném sousedství Malína, dalo osídlení na lokalitě nový impuls.

Starší raně románský kostel sv. Jana Křtitele přestal stačit potřebám rostoucí obce, do které přicházeli také věřící z okolních, klášteru podřízených osad. Proto byl nahrazen novým farním kostelem sv. Štěpána, který byl vybudován ve východní části vyvýšeniny (Benešovská-Fischerová 1986).

V dalším průběhu 12. a 13. století reflektuje Malín plně vývoj sedleckého kláštera. Klášter, jehož počáteční fundace nebyla nikterak bohatá, záhy naráží na hospodářské obtíže, které vrcholí koncem 13. století, v době braniborského záboru, kdy sedleckému konventu hrozí zánik v podobě rozptýlení jeho mnichů do jiných klášterů. V poslední chvíli zachránil klášter zázrak v podobě nálezu bohatých ložisek stříbrné rudy.

Malín se na přelomu 13. a 14. století mění z nevýznamné osady na prosperující klášterní městečko. Klíčem k uvedenému postavení Malína bylo jeho pevné sepětí s klášterem a fungující farní úřad u kostela sv. Štěpána, pod který spadalo i obyvatelstvo nově založeného města. Malínská fara byla díky poplatkům přicházejícím z Kutné Hory lukrativním církevním úřadem a byla obsazována vybranými osobami. Ty často pocházely z vysokých církevních kruhů či z blízkého okruhu panovníka a disponovali nemalým politickým vlivem, který dokázali využít při hájení svých zájmů vůči rozrůstajícímu se městu Kutná Hora (Charvátová 1999; Štroblová, H. – Altová, B. a kol. 2000).

Výsledkem dlouhodobé snahy města o osamostatnění se od církevní správy kláštera a malínské fary, byla po stupňujícím se napětí krvavá roztržka roku 1412, známá také jako malínské luskobraní. Jednalo se o krvavý střet mezi kutnohorskými horníky a malínskými poddanými sedleckého kláštera, který začal obviněním horníků z ničení malínské úrody a skončil vypálením a vyvražděním obyvatel Malína (Štroblová, H. – Altová, B. a kol. 2000).

V průběhu 15. století došlo v Malíně k obnovení obytné zástavby, nově vzniklá osada ale již byla zcela vázána na sousední Kutnou Horu. Na situaci nezměnilo nic ani oživení života klášterní komunity v druhé polovině 15. století. Klášter sice přečkal až do konce 18. století, na další vývoj Malína však již neměl podstatný vliv.

V současné době je areál bývalého hradiště, stejně jako prostor vrcholně středověkého městečka zastavěn zástavbou převážně rodinných domů.

Prameny

Lehečková, E. 1970a: archiv Okresního muzea Kutná Hora (nálezová zpráva), č.j. 6/1970.

- 1970b: archiv Okresního muzea Kutná Hora (nálezová zpráva), č.j. 1/1970.

Rädisch, J. 1955: Urbanisticko – geologické poměry zájmové oblasti Malína. Geofond P 7059.

Velímský, F. 2001: Archiv nálezových zpráv ARÚ Praha (nálezová zpráva), č.j. 8601/2001, Kutná Hora – Malín č.p. 116.

Vencl, S. 1960: Archiv nálezových zpráv ARÚ Praha (nálezová zpráva), č.j. 5509/60 Kutná Hora – Malín.

Zavřel, J. 2004: Archiv nálezových zpráv ARÚ Praha (geologická zpráva), č.j. 4396/04, Geologické poměry v místě plánované komunikace v severní části obce Malín u Kutné Hory a blízkém okolí.

Literatura

Beneš, K. a kol. 1963: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000, M-33-XXII-Jihlava. Praha.

Benešovská-Fischerová, K. 1986: Sakrální architektura v Malíně u Kutné Hory. Sbor. Nár. Muz. v Praze, řada A, Historie, 39/1-2, 69-77.

Haken, J. 1933: Kutnohorsko za doby praehistorické (z pozůstalosti p. školního rady Emanuela Lemingera), Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české VIII-1, Kutná Hora, 16-21.

- 1934: Kutnohorsko v době předhistorické, Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české VIII-2, Kutná Hora, 52-55.

Charvát, P. 1994: On Slavs, Silk and the Early State: the Town of Čáslav in the Pristine Middle Ages. Památky archeologické 85, 108-153.

- 1995: Přes řeku a na jih Slavníkovci na Čáslavsku, Archeologické rozhledy 47, 231-238.

Charvátová, K. 1998: Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420, sv. 1, Fundace 12. století. Praha.

Charvátová, K. – Valentová, J. – Charvát, P. 1985: Sídliště 13. století mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora, Památky archeologické 76, 101-167.

Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

Malina, J. a kol. 1976: Čáslav – vývoj životního prostředí. Brno.

Štroblová, H. – Altová, B. a kol. 2000: Kutná Hora. Praha

Pavlů, I. 1977: Nové Dvory – Malín, okr. Kutná Hora. Výzkumy v Čechách 1974, 133.

Pavlů, I. – Rulf, J. 1996: Nejstarší zemědělci na Kutnohorsku, Archeologické rozhledy 48, 643-673, 725.

Pavlů, I. - Valentová, J. – Zápotocký, M. 1978: Malín, okr. Kutná hora. Výzkumy v Čechách 1975, 51.

Sláma, J. 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a výzkumu. Praha.

Šumberová, R. 1996: Bylanská kultura na Kutnohorsku a Čáslavsku, Archeologické rozhledy 48, 729-736.

- 2000: Osídlení nivy dolního toku Vrchlice v Pravěku, Archeologické rozhledy 52, 261-302.

Tomášek, M. 2000: Půdy České republiky. Praha.

Valentová, J. 1996: Osídlení Kutnohorska a Čáslavska v době laténské, Archeologické rozhledy 48, 729-736.

Velímský, T. 1985: K současnému stavu poznání slovanského hradiště v Malíně, okr. Kutná Hora. Sbor. Nár. Muz. v Praze, řada A, Historie, 39/1-2, 55-67.

Vencl, S. 1973: Malín, k.o. Kutná Hora, o. Kutná Hora. Výzkumy v Čechách 1970, 76.




© 2004-2005 Mgr. Petr Květina, Copyright | site by JanBartos.net | aktualizováno: 17 June, 2009