Bylany.com >> Výzkum >> Malín
Středověký dvojhrob
Záchranný archeologický výzkum při výstavbě kanalizace
Mgr. Filip Velimský
Archeologický výzkum v roce 2003 na lokalitě byl iniciován výstavbou tras hlavních kanalizačních stok v obci Malín, okr. Kutná Hora, kterou prováděla Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč z Kutné Hory. Vzhledem k tomu, že výkopové práce probíhaly uvnitř intravilánu obce, uvnitř areálu bývalého hradiště a středověkého městečka, byly od počátku akce sledovány veškeré výkopové práce prováděné v rámci stavby.
Pozorování prováděná v rámci dohledů měla ze začátku za cíl mapovat zásadní změny ve skladbě a mocnosti jednotlivých kulturních i geologických vrstev, zejména pak změny v profilu podloží, spojené se změnami rozsahu a mocnosti náplavových vrstev v okolí hradiště a lokalizovat úseky s alespoň částečně dochovaným středověkým horizontem.
Od počátku akce bylo ale rovněž zřejmé, že na některých úsecích bude kontrola výkopů formou dohledu nedostačující, a že bude účelnější přistoupit k předstihovému záchrannému archeologickému výzkumu. Vybráno bylo několik úseků nacházejících se uvnitř areálu hradiště, v blízkosti raně středověkých sakrálních staveb, kostelů sv. Jana Křtitele a sv. Štěpána, kde se dalo předpokládat porušení pohřebních areálů. Další sondy byly naplánovány na vybrané úseky po obvodu hradiště, v trase předpokládaného průchodu hradištního opevnění a poblíž míst s pozitivními archeologickými zjištěními z dřívější doby.
Archeologický výzkum proběhl od poloviny září do začátku listopadu 2003 formou sondáží vybraných úseků. V průběhu výzkumu bylo postupně odkryto celkem pět sond č. I/03-V/03.
V sondě č. I/03 položené v ulici vedoucí ve svahu pod kostelem sv. Jana Křtitele směrem k malínské škole, byl nejprve pod komunikací zachycen zbytek základového pasu nepojené kamenné zdi, patřící blíže neurčeného objektu. V zásypu zdi byla zachycena keramika datovatelná do první a druhé poloviny 13. století, ale i do 14. a 15. století.
V sondě č. II/03, která byla vedena v boční uličce naproti mateřské škole u klubu Malín, byly zachyceny zbytky štětovaných povrchů, skrze které byly zahloubeny raně novověké jímky. V jejich zásypech byly kromě množství stavebního a organického odpadu obsaženy i zlomky sekundárně uložené vrcholně středověké keramiky. V o něco výše ve svahu ležící sondě č. III/03 byl zachycen kratičký úsek nepojené kamenné zdi, který nelze, vzhledem k fragmentárnosti celé situace a absenci doprovodného materiálu blíže interpretovat.
Jako nejzajímavější se již v průběhu výzkumu ukázala sonda č.IV/03, položená u kostela sv. Jana Křtitele. V rámci této sondy se pod několika povrchy komunikace podařilo zachytit částečně neporušené kulturní souvrství, související s vrcholně středověkou fází osídlení Malína a pohřebiště patřící ke kostelu. Výzkum byl sice omezen rozsahem trasy výkopu kanalizace, přesto se podařilo odkrýt a zdokumentovat několik objektů (jímek, kůlových jam) a několik hrobů. Mezi nimi vynikal především pohřeb dvou dospělých jedinců, snad mužského pohlaví, kteří leželi ve společné široké hrobové jámě a disponovali výbavou v podobě nožů, železných a bronzových přezek a spon. Tento pohřeb lze na základě nálezů keramiky ze dna a ze zásypu hrobové jámy i na základě analogických nálezů bronzových přezek datovat do první poloviny 13. století.
V současné době stále ještě probíhá antropologický rozbor vyzvednutých kosterních ostatků, který provádí antropologické oddělení ARÚ AV ČR v Praze a výzkum nožů a kovových garnitur, které provádí konzervační a restaurátorské laboratoř ARÚ AV ČR v Praze ve spolupráci s Université Paris 1 – Pantheon-Sorbonne.
Zejména zpracování kovových součástí již ale přineslo řadu velmi zajímavých zjištění. Při restaurování nožů a po následně provedené metalografii zjistila RNDr. A. Šilhová a J. Hošek PhD., že jeden z nožů nalezených v hrobě je vyroben technikou svářkového damasku, respektive že má damaskové jádro, na které je vlnkovou technikou navařena čepel nože.
Další dva pohřby byly zachyceny v jižní stěně profilu sondy č. IV/03, jednalo se o pohřeb jednoho dospělého jedince, do jehož hrobové jámy byl následně uskutečněn ještě samostatný pohřeb dítěte. Za stávajícího stavu, kdy prozatím chybí antropologický rozbor kosterních ostatků bohužel nelze celou situaci interpretovat jako pohřeb příbuzných jedinců - matky a dítěte. Datace obou pohřbů je vzhledem k chybějící pohřební výbavě a částečně porušené stratigrafii komplikovaná. Na základě nálezů keramiky ze zásypů a dochované situaci se snad lze domnívat, že by oba hroby opět mohly pocházet z průběhu 13. století.
Ve svrchních vrstvách výkopu sondy č. IV/03 byly zachyceny části kosterních ostatků ještě několika dalších jedinců, které pocházely z komunikací zničených hrobů, a které vzhledem k jejich fragmentárnímu stavu asi již nepůjde přesněji rozlišit.
Obdobná situace, tj. větší počet komunikací a inženýrskými sítěmi zničených hrobů s částečně dochovanými lidskými ostatky se nacházela i v závěru sondy, v těsné blízkosti kostela sv. Jana Křtitele, v místě prohloubení pro kanalizační šachtu.
Všechny pohřby zachycené v sondě č. IV/03 byly orientovány v ose východ – západ, u žádného z pohřbů se nepodařilo zjistit rakev ani vnitřní úpravu hrobové jámy.
Výsledky výzkumu pohřebiště v sondě č. IV/03, by snad mohly pomoci s upřesněním datace situací odkrytých v průběhu staršího výzkumu I. Háska. Ten v roce 1953 prováděl sondáže podél severní a jižní zdi kostela, přičemž postupně zachytil celkem 16 hrobů, které vzhledem k absenci materiálu nešly přesněji odatovat.
Jako poslední byla v rámci výzkumu zkoumána sonda č. V/03 v předpolí druhého malínského románského kostela sv. Štěpána. V rámci sondy nebyly tentokrát zachyceny žádné hroby. Pohřební areál u kostela je poměrně pevně vymezen starou hřbitovní zdí a táhne se opačným směrem, než jakým ležela sonda.
Absence hrobů naštěstí neznamenala absenci i dalších archeologických situací. Ve svrchní části sondy č. V/03 byl pod několika vrstvami povrchů komunikace zachycen srovnávací zásyp terénu, který obsahoval větší množství pozdně středověké a raně novověké keramiky. Mezi zlomky byla zachycena také část renesančního nepolévaného kachle s kvalitně ztvárněnou plastickou výzdobou v podobě sebevraždu páchající Lukrécie. Vrstva zásypu dosedala na vrstvu štětovaného povrchu vrcholně středověké komunikace, kterou tvořily kompaktně usazené středně velké křemencové valouny. Skrze vrstvu tohoto štětu se zahlubovalo několik kůlových jam a dvě větší jámy, které byly dokumentovány na profilu, a které, dle příměsi strusek a tavenin ve své výplni, patrně souvisely se zpracováním železné rudy. Všechny objekty zachycené v sondě lze díky zachycenému doprovodnému keramickému materiálu označit za vrcholně středověké až raně novověké (15.-16. století).
Výsledky výzkumu jsou i přes jeho omezený rozsah zajímavé. Ve všech sondách se podařilo zachytit archeologické situace (kulturní vrstvy, zdi, zahloubené objekty – jímky, kůlové jámy, hrobové jámy atd.) a materiál (keramiku, předměty ze železa, bronzu a kosti, kosterní ostatky několika jedinců), který většinou pochází z 13., nebo 15. a 16. století. Doklady staršího středo a mladohradištního osídlení lokality se výzkumem podařilo získat pouze ve formě malého počtu zlomků keramiky, sekundárně přimíšené do mladších vrstev. Všechny nálezy jsou v současné době dále archeologicky zpracovávány a budou společně s podrobným popisem nálezové situace a charakteristikou objektů popsány v rámci závěrečné nálezové zprávy.
