Bylany.com >> Výzkum >> Malín
Únětický hrob
KH Malín, bazén u RD č.p. 76
Mgr. Filip Velimský
Další archeologicky pozitivní akce proběhla v Malíně rovněž v průběhu dubna 2004 při stavbě zahradního venkovního zapuštěného bazénu u č.p. 76. Dům, u kterého stavba probíhala, se nachází na východním okraji areálu slovanského hradiště.
U domu byla již v roce 1970 při výkopu septiku zachycena kulturní vrstva se středohradištní keramikou, ale také kostmi z rozrušených hrobů. Mezi nálezy byla zachycena lebka se zelenou skvrnou měděnky na spánkové kosti a stříbrnou esovitou záušnicí (Lehečková 1970b). Pravděpodobnost zachycení archeologických situací při další stavební akci byla proto poměrně vysoká.
Výkop jámy pro bazén probíhal na zahradě po pravé straně domu. Výkop provádělo univerzální traktorové rypadlo. Po dohodě se stavitelem byla nejprve odebrána svrchní vrstva drnu a ornice o síle ca. 35 cm, která byla rozhrnuta po ploše zahrady, další vytěžený materiál byl již nakládán a odvážen mimo stavbu.
Po odebrání vrstvy ornice nebyl ve výkopu patrný žádný půdorys zahloubeného objektu, ani na povrchu se nevyskytla výraznější koncentrace keramiky či kostí. Na základě uvedených zjištění bylo přistoupeno k odebírání dalších vrstev a to až na požadovanou hloubku dna bazénu. Odebírána byla zbylá promíšená ornice (ca. 10-15 cm), pod ní se nacházející štěrkopísčitá vrstva, která zde tvoří povrch terasy malínského geologického suku (ca. 10-20 cm) a konečně vrstva podložního světle béžového až bělavého podložního slínu (ca. 50 cm). (obr. 1)
Při odebírání uvedených vrstev se podařilo na profilech výkopu na rozhraní mezi vrstvou ornice a štěrkopísku zachytit několik do podložního slínu zahloubených objektů. Vzhledem k zachycení archeologických situací bylo opatrně dokončeno vyhloubení zbylého materiálu, po kterém následovalo ruční začištění profilů stěn jámy, jejich zakreslení a vyfocení.
V JV části výkopu bylo v prostoru výkopu dešťové kanalizace a jímky zachyceno tenké tmavě zabarvené hnědočerné souvrství obsahující zlomky keramiky, do kterého se zahlubovala menší jáma, vedle které pak byla ještě patrná jedna jáma kůlová. Tyto objekty nebyly vzhledem k výraznému poškození starším výkopem vybrány, ale pouze ovzorkovány na archeologický materiál, zakresleny a vyfoceny.
V SZ rohu výkopu byla odkryta hrobová jáma s kolmo zahloubenými stěnami, rovným, na koncích mírně vytočeným dnem, s výplní tvořenou tmavě hnědou hlínou s výraznou příměsí štěrku a zlomky kostí a keramiky v profilu a u dna. Jáma byla při zarovnávání stěn výkopu mírně odtěžena, což dokládá nález jedné z nádob hrobové výbavy a drobných zlomků kostí na haldě vytěžené zeminy.
Protože vybírání hrobové jámy hloubením směrem z profilu by bylo značně časově náročné ale i nepraktické, bylo po dohodě se stavitelem během dalšího dne výzkumu přistoupeno k rozšíření zkoumaného prostoru na celou plochu hrobové jámy. Hrobová jáma byla až na úroveň uložení skeletu, ca. do hloubky 70 cm od povrchu, zkoumána po ca. 20 cm silných mechanických vrstvách. Skelet ležící na dně jámy v hloubce ca. 70-90 cm od povrchu byl poté pečlivě vypreparován. Po začištění byl pohřeb znivelován, vyfocen a zakreslen. Skelet byl poté vyzvednut a jáma dokopána až na dno. Po skončení výběru byla jáma opětovně vyfocena. (obr. 2, 3)
V průběhu dalšího dne bylo provedeno geodetické zaměření výkopu i všech zachycených objektů. Terénní část výzkumu byla poté ukončena a místo nálezu předáno k dokončení stavby.
Zkoumaná hrobová jáma má obdélný, vanovitý tvar, na ose J-S je dlouhá přibližně 200 cm, na ose V-Z je široká ca. 100 cm. Vkop hrobové jámy byl patrný ve spodní části hnědé vrstvy ornice v hloubce ca. 35 cm od povrchu. Vkop procházel skrze zbylou ornici, vrstvu světlehnědého štěrkopísku. Dno hrobové jámy, které bylo zahloubeno do podložního béžového až bílého slínu, se nacházelo v hloubce ca. 90-95 cm. Zásyp jámy byl tvořen promíšeným vykopaným materiálem okolních vrstev a obsahoval i několik malých zlomků keramiky. Výrazné promíšení se štěrkem bylo patrné zejména ve střední části jámy, promíšení s podložím pak u stěn a u dna jámy.
V hrobové jámě se nacházely ostatky jednoho jedince. Skelet ležel v ose jih (hlava) – sever (nohy), na pravém boku s obličejem obráceným k východu, nohy i ruce byly pokrčeny k tělu. Zdá se, že paže složené před hrudí byly možná i překříženy (tato část skeletu byla bohužel odtěžena). Lebka byla tlakem hlíny výrazně zdeformována – stlačena na dolní čelist. Porušeny byly rovněž kosti v prostoru hrudního koše a břišní dutiny, prakticky se nedochovaly drobné kůstky článků prstů.
Při Z stěně hrobové jámy byly na mírně vyvýšeném stupni zachyceny tři větší kameny tvořící pravděpodobně obložení hrobové komory. Pozůstatky jiné úpravy hrobu, například dřevem se nepodařilo zachytit.
Pohlaví a věk zemřelého nebyl ještě přesně antropologicky určen, vzhledem k části zachycené výbavy – třem jemně plošně retušovaným hrotům šipek (obr. 8), které byly uloženy v prostoru pasu (snad původně v koženém váčku) a mohutnosti a délce kostí je nanejvýš pravděpodobné, že se jednalo o dospělého jedince mužského pohlaví.
Jak již bylo uvedeno v záhlaví kostry se nacházelo několik keramických nádob. In situ byly zachyceny jeden středně velký džbánek, jeden větší koflík a jedna mísa (obr. 4-7). Mísa pocházející z haldy vytěžené hlíny byla s největší pravděpodobností uložena rovněž v záhlaví skeletu, v místech odebraných při hloubení stěny bazénu.
Po tvarové stránce jsou v hrobové výbavě zastoupeny tři typy nádob. První typ tvoří protáhlý vakovitý džbánek s mírným náběhem na lom ve spodní části a s pod okrajem posazeným ouškem. Druhý typ zastupuje zdobený široký koflík a konečně poslední třetí typ nádob představují dvě jednoduché misky.
První z nádob, džbánek se dochoval zhruba z 90 %, má protažený vakovitý tvar, je vysoký 17,5 cm s průměrem hrdla 10,7 cm. Střep nádoby je kvalitně vypálen. Keramické těsto obsahuje výraznou příměs jemné slídy. Barva střepu je tmavě šedá místy jsou na povrchu světle hnědé skvrny. Povrch nádoby je jemně uhlazen, není ale vyleštěn ani zdoben. Vydutí stěn je mírně nepravidelné. Ouško je posazeno mírně šikmo od kolmé osy nádoby. Okraj je mírně vytažený a oválně zakončený. Kruhová ploška dna nádoby o průměru 5,9 cm je rovná.
Nádoba byla odebrána i s materiálem výplně, který byl proplaven, kromě drobného kamenitého štěrku a písku však neobsahoval žádný jiný materiál.
Druhá z nádob, koflík, který se dochoval přibližně z 95% je vysoký 13,3 cm s průměrem hrdla 12 cm. Střep je kvalitně vypálen. Těsto je z jemně plavené hlíny opět s příměsí velmi jemné slídy. Barva střepu je světle šedohnědá až světle hnědá. Povrch nádoby je pečlivě uhlazen. Vydutí stěn je mírně nepravidelné. Stěny nádoby jsou zdobeny třásňovým ornamentem z vodorovných (čtyři rýhy těsně vedle sebe po celém obvodu nádoby, ca. 3 cm pod hrdlem nádoby) a svislých, volně ukončených svazků rýh (celkem je po obvodu nádoby umístěno 7 svazků svislých rýh, které jdou po plecích nádoby až mírně za lom – tři svazky jsou již velmi špatně zřetelné, dochované svazky mají po 7 rýhách). Ouško je posazeno symetricky s kolmou osou nádoby ca. 1 cm pod okrajem. Okraj je mírně vytažený a rovně zakončený. Kruhová ploška dna nádoby o průměru 6,5 cm je rovná.
Nádoba byla odebrána i s materiálem výplně, který obsahoval drobný kamenitý štěrk, hrubý tmavě šedý písek a kosti hlodavců.
První z misek, nalezená přímo v hrobové jámě, se dochovala zhruba z jedné poloviny. Miska je vysoká 5,9 cm, její průměr je nahoře přibližně 19,5 cm u dna přibližně 10,8 cm, sklon stěn je přibližně 45°. Střep nádoby je kvalitně vypálen. Keramické těsto je hrubší než u prvních dvou nádob, obsahuje výraznou příměs hrubé slídy a drobných kaménků. Barva střepu je tmavě šedá místy jsou na povrchu světle hnědé skvrny. Povrch i vnitřek misky je mírně uhlazen, není ale zdoben. Okraj misky je zvlněný s oválným profilem zakončení.
Miska byla odebrána i s materiálem výplně, který byl proplaven. Kromě malých zlomků kostí (nejedná se o kosti hlodavců ale větších zvířat) byly v materiálu výplně zachyceny také drobné uhlíky, drobný kamenitý štěrk a písek. Na základě uvedených zjištění se lze domnívat, že v nádobě byly uloženy potraviny.
Druhá z misek, která byla zachycena již mimo hrobovou jámu se dochovala ca. z 90%, je 6,2 cm vysoká, její průměr je nahoře 16,5 cm u dna 8,4 cm, sklon stěn je přibližně 40°, přičemž směrem nahoru se mírně stáčí dovnitř. Střep nádoby je kvalitně vypálen. Keramické těsto je o něco jemnější než u předchozí misky, obsahuje sice rovněž příměs hrubší slídy, ale drobné kaménky chybí. Barva střepu je tmavě hnědošedá místy jsou na povrchu světle hnědé skvrny. Povrch i vnitřek misky je mírně uhlazen, není ale vyleštěn ani zdoben. Okraj misky je zvlněný s oválným profilem zakončení. Dno misky má hrubý zrnitý okraj. Kousky hrubé zrnité hlíny jsou pak nataveny i na stěně misky. Materiál pro plavení se u této nádoby nepodařilo zajistit.
Podle keramiky uložené do hrobu společně s kosterními ostatky můžeme situaci zachycenou v jámě pro bazén u domu č.p. 76 interpretovat, jakožto pohřební jámu středočeského typu kultury staroúnětické z přelomu pozdní doby kamenné a starší doby bronzové. Vzhledem k nedalekému doloženému osídlení kultury únětické, je pravděpodobné, že v blízkém okolí se mohou nacházet další pohřby.
Nález je zajímavý také proto, že dokládá, že v Malíně na pozemcích RD jsou podstatně lépe dochovány původní pravěké, ale i středověké terény, než jak je tomu mimo tuto zástavbu v trasách místních komunikací a větších zastavěných plochách. Toto zjištění je důležité zejména pro další archeologický výzkum lokality, který lze vzhledem k intenzivní stavební činnosti předpokládat.
